Snad už teď budu mít klid, přeje si Miroslav Král
B r n o - Král je zpět. Krajní obránce Zbrojovky doufá, že vleklé zdravotní potíže jsou definitivně pryč, a je připraven do boje. Na podzim za Zbrojovku odehrál tři utkání, pak mu ale koleno vystavilo stopku.
Byla to škoda pro něj i pro tým. Mužstvu se dařilo, porazilo Jihlavu a Liberec, remizovalo v Olomouci. "Bylo to smolné. Absolvoval jsem celou letní přípravu, pak ale přišlo zranění. To jsem vyléčil a odehrál tři zápasy, které se mužstvu povedly, a přišlo další zranění. Mimo hru jsem byl přes čtyři měsíce, přišel tak o zápasy i o zimní přípravu s týmem," vzpomíná Král na anabázi.
Co přesně mu bylo? "Koleno zlobilo už delší dobu. Doktoři moc nevěděli, co s tím, až artroskopie ukázala, že kus menisku tam vlaje a na chrupavce je nějaký defekt. Muselo se to řešit operativně," popisuje. "Operace dopadla dobře, ale vleklo se to," dodává.
Tím to totiž samozřejmě neskončilo - přišla rekonvalescence, pozvolná zátěž. "Ze začátku jsem toho moc dělat nemohl. Měl jsem individuální program, kondici nabíral s juniorkou. Ale poslední dva, tři týdny už trénuju a teď jsem dokonce hrál za Líšeň. Snad už tomu bude konec, musím to zaklepat," přeje si.
V divizi odehrál celých devadesát minut a byl to po dlouhé absenci docela nápor. "Cítil jsem to, navíc se hrálo na umělce, takže noha trochu bolela, měl jsem ortézu. Divize nedivize, bylo to docela těžké," hodnotí duel, ve kterém Líšeň podlehla Bystřici 2:4.
S mužstvem před utkáním nebyl nijak zvlášť sehraný. "V pátek jsem trénoval s áčkem a ještě večer šel na jeden trénink Líšně, a pak už se hrálo. Kádr se trochu obměnil, mezi obránci jsem byl asi nejzkušenější," usmívá se.
A v jakém dresu stráví následující víkend? "To ještě netuším. Byl jsem dlouho mimo, takže záleží jen na tom, jak budu trénovat. Pak se uvidí, samozřejmě bych rád zůstal v áčku," zakončuje.
