Zima na přírodní trávě? Příjemná změna, libuje si Lukáš Vraštil
B r n o - Obránce Lukáš Vraštil patřil v utkání proti Znojmu k nejlepším hráčům. Celý zápas rozhodl rychlým gólem, hlavně ve druhé půli pak hodně zlobil defenzivu soupeře.
Z tribuny bylo těžké rozklíčovat, čím vlastně Lukáš gól po rohovém kopu vstřelil. "Břichem, pupkem. Míč propadl ve vápně, já měl být na zadní tyči, ale viděl jsem, že to asi nikdo nebude mít. Tak jsem míči běžel trochu naproti, v podstatě mi nezbývalo nic jiného, než to dát břichem. Trochu šťastný gól, ale platil," usmíval se třiadvacetiletý zadák, který střeleckou pohotovost umí prokázat i v lize.
V úvodu utkání jste na soupeře vlétli, byl to taktický záměr?
Nejednalo se o nic cíleného, žádný speciální taktický pokyn. Vstoupili jsme ale do zápasu dobře, což nám pomohlo. I když ve druhé části poločasu se to trochu rozplynulo. Po změně stran jsme pak už byli zase lepší, naši středoví hráči dobře drželi míč a Znojmo jsme v podstatě nepouštěli na naší polovinu. Soupeř byl docela nahecovaný, jak to většinou v přípravě bývá, když hrají týmy z nižší soutěže proti těm z vyšší.
Jak se hrálo tobě osobně?
Celkem dobře, chytil jsem se gólem. První minuty byly dobré, pak jsme se trošku vytratili a náš tlak nebyl takový. Ani jsem tím pádem nebyl moc na míči. Ve druhé půli se naše hra zase zvedla, povedlo se mi pár náběhů. Kdyby po jednom z nich dal Laďa Krejčí gól, mohl jsem být s bilancí 1+1 úplně slavnej, ale nestalo se (smích). Hrálo se mi dobře, rád bych, aby to tak pokračovalo.
Ty a Milan Lutonský jste jako jediní odehráli delší časový úsek. Nevadilo ti to?
Nebyl to problém, naopak. Já byl rád, nejradši bych hrál celý zápas. Pak jsem totiž musel mrznout v autě, když jsem čekal na Lutyho (smích).
Právě Luty o tobě nedávno spolu s Dušanem a Honzou Polákem prozradili, že trénuješ asi nejtvrději z celého týmu. Sedí to?
Jo, už jsem to video viděl (smích). Co se těch tréninků týče, jsem k tomu vedený odmalička, kdy mi to trenéři vštěpovali. Až jsem měl v minulé sezoně problém, že mě trenéři museli krotit, protože jsem se přetrénoval a pak to bylo kontraproduktivní. Jsem celkem cílevědomý a vím, že když chci svých cílů dosáhnout, musím dělat víc, než je obvyklé.
Musejí tě krotit i maséři s kustodem, aby na tebe nemuseli v kabině dlouho čekat?
On Jirka Havlíček je celkem tolerantní, na tohle je to moc dobrý kustod (smích). Občas se stane, že odcházíme skoro společně, ale vždycky je v kabině ještě déle.
Jak ti zatím sedí letošní zimní příprava? Po prvním zasněženém tréninku to skoro ani nepřipomíná leden.
Hlavně mi vyhovuje, že můžeme být na trávě. Umělka není ideální, takže je to příjemná změna a velká výhoda. Ty neustálé změny terénu možná nejsou úplně ideální, ale alespoň si úpony zvyknou a posílí se.
Na zápas se Znojmem už to ale s počasím úplně nevyšlo, klouzalo to hodně?
To ani ne, terén byl celkem v pohodě. Horší bylo, že byl člověk promočený, měl jsem hned úplně mokré rukavice. Byla taková vlezlá zima, kolikrát je lepší minus šest, než tahle vlhká zima kolem nuly.
V úterý dorazil do Brna Ondra Sukup, se kterým se znáš z Ostravy. Byli jste v kontaktu i v mezidobí?
Psal mi až těsně před příchodem. A když jsem se ve zprávě na Facebooku díval, kdy jsme se bavili naposledy, byla ta předchozí zpráva asi rok a půl stará. To jsem ještě nebyl v Brně, on šel do Bulharska a já mu psal, ať mi tam taky dohodí flek. Viděl jsem totiž jeho fotky - moře, dům s bazénem a tak (smích). Od té doby jsme až doteď v kontaktu nebyli.
Co říkáš na soupeře pro soustředění? Utkáte se s Borisovem a Chabarovskem.
Musím říct, že je to dobré, velká výzva. Jsem rád, že takové zápasy můžeme odehrát, hodně nás prověří a věřím, že to zvládneme se ctí.
Díky za rozhovor a ať se daří!
