Trenéři brněnské mládeže 2 – Odpovídá Tomáš Kolouch, kouč šestnáctky
B r n o – Po prohře v úvodním kole se brněnský tým do 16 let rozjel. Vyhrál šestkrát v řadě a ovládl i základní skupinu Marečkova memoriálu. U kormidla stojí Tomáš Kolouch, v loňské sezoně kouč „sedmnáctky“, který si letos vyměnil mužstva s Radovanem Mlaskačem. A právě Kolouch je po Mlaskačovi druhým zpovídaným koučem v našem seriálu.
Jaká byla příprava na sezonu s hráči, kteří pro vás byli vesměs noví?
Přípravu hodnotíme jako kvalitní. Soustředění jsme nakonec absolvovali v Boskovicích, byli jsme tam poprvé a s podmínkami obecně panovala spokojenost. Dobré hřiště, odpovídající zázemí. Co se kádru týče, nebráníme se s asistentem Petrem Zoufalým ještě jeho doplnění. Někteří naši hráči totiž díky své kvalitě hrají už za sedmnáctku, konkrétně to jsou Šustr, Hložek, Knos a Blažek. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom jim bránili v posunu do vyšší kategorie. Neznamená to samozřejmě, že s námi nebudou hrát vůbec, například Šustr a Blažek již za nás nastoupili, doplnění kádru na jejich postech je ale nezbytné.
Jak moc je v této kategorii důležitý herní styl a lpění na postech jednotlivých hráčů?
Snažíme se hledat alternativy. Když chcete složit kvalitní tým, musíte mít kam sáhnout v případě, že se nedaří či přijdou zranění. A určitá univerzálnost nemusí být hráčům na škodu ani v budoucnu. Navíc je dobré, když je na kluky tlak – ví, že musí pracovat a pořád se zlepšovat, protože na jejich místo čekají i jiní, nemají je pronajaté. I tohle zaručuje kvalitu a progres tréninkového procesu. Pro nás je situace mnohem jednodušší. Když jsme si například vyhlédli klučinu od Znojma, mohli jsme mu nabídnout příspěvek na cestovné. Dá se reagovat, Brno je pro hráče lákavější.
Platí nadále, že i vy řadíte rozvoj hráčů nad výsledky?
Bylo to vidět třeba na utkání prvního kola. Olomouc měla skvěle poskládaný tým, stáhli si před utkáním kluka z Baníku a taktiku podřídili výhře. My oproti tomu netrvali na tom, aby za nás hráli zmínění kluci, kteří nám patří věkově, ale herně se prosazují i o kategorii výš. Pro nás bylo důležité, aby si takový ostrý zápas otestovali kluci, kteří jich tolik neodehráli. Někteří z příchozích nebyli ve svých klubech zvyklí tolik trénovat, teď mají pět tréninků do týdne plus zápas, někdy dva. To je obrovsky posune, na druhou stranu je jasné, že za měsíc přípravy si to všechno nesedne.
Jaká je vaše trenérská filozofie?
Prohrát se může, otázka je jak. Když máte šance a jste konkurenceschopní, diváci vám to dokáží odpustit. Ofenzivní fotbal u nás převažuje nad opatrností. Víte, když dojdete na stadion a vidíte sedm přihrávek dozadu za sebou, líbí se vám to? Naplníme Srbskou, když naučíme kluky hrát na nulu vzadu bez aktivity vpředu? Diváci chtějí vidět branky, akce, zatleskat povedeným momentům. Samozřejmě chceme silné soupeře porážet.
Mohl byste v krátkosti přiblížit práci mládežnického trenéra fanouškům?
Je to každý den jiné, žádný stereotyp. Laik by řekl, že odtrénujeme a jdeme domů, ale tak to není. Důležitá jsou data, statistiky, máme porady, zápasové i tréninkové, vše si vyhodnocujeme. Platí klasické „víc očí víc vidí“, proto je důležité se věnovat komunikaci. A musíte se také vzdělávat, fotbal se stále vyvíjí a dnes to platí tím spíše, a to díky obrovskému pokroku v informačních technologiích. I v naší kategorii se zápasy točí na video, to je třeba zpracovat… Kromě toho musíme v rámci mládeže vše skloubit, tréninky, regeneraci, máme porady. Nezbytná je i individuální komunikace s hráči.
Jaké jsou třeba nejnovější trendy ve výchově mládeže?
Dříve se kladl důraz na práci bez balonu, nyní se to naopak posunulo a cvičení se dělají na rychlost s míčem. Nejde třeba trénovat týden v kuse jednu činnost, musí to být pestré a ozvláštněné, oživené vždy hrou. V tomto nám hodně pomáhá šéftrenér mládeže pan Zajíc. Zúčastní se tréninků a vše sleduje svým pohledem, který je od našeho trochu jiný, nezaujatý. Má své nápady, co a jak změnit, přece jen jsou za ním obrovské zkušenosti.
Mohl byste jmenovat hráče, o kterých třeba ještě uslyšíme?
Vesměs ti hráči, které jsem jmenoval v úvodu, hlavně Dan Hložek je hodně vidět. Chybí jim zapracovat na drobnostech, to je i na nás. Máme šikovné a perspektivní kluky, jsou zváni na srazy národního týmu. Snažíme se je naladit pozitivně, dávat příklady hráčů z juniorky. V Brně nám totiž zase dorostla generace dobrých hráčů, za všechny jmenujme třeba Hladkého. A i ti naši teď vidí, že to jde, že tady v Brně existuje prostor pro zlepšení a není třeba utíkat ven.
Díky za rozhovor a ať se daří!
