Tomáš Kunc si proti Plzni připsal první ligový start

Dalším z hráčů Zbrojovky, který si letos do statistik zapsal prvoligový debut, byl v pondělí Tomáš Kunc. Proti Plzni (1:3) odehrál závěrečných sedmnáct minut.

"Jsem moc rád, že se mi povedlo do ligy naskočit a to čekání na premiéru skončilo. Že to bylo navíc proti Plzni, to je takový přídavek," liboval si premiant.

Ten může svůj první start považovat za opožděný dárek ke dvacátým narozeninám, které oslavil 22. února. "Škoda jen toho výsledku, kdybychom získali třeba bod, bylo by to pochopitelně jiné," litoval.

Samozřejmostí je, že Kuncova premiéra obohatí klubovou kasu. "Petr Švancara je ale hodný pokladník, takže mi dal minimální sazbu," směje se Kunc a potvrzuje, že v podobném případě hráč rozhodně výdajů nelituje.

S jakými pokyny šel ofenzivní univerzál na hřiště? "Měl jsem to oživit, ale bohužel než jsem se potkal s míčem, dostali jsme branku na 1:2. Výsledek byl nakonec takový, jaký byl, ale náš výkon nebyl špatný," komentoval Kunc.

Letošní sezonu zatím může označit jako velmi povedenou. "Přes zimu jsem se trochu zabydlel v áčku, byl na soustředění a teď ligový start. Je fakt, že si zatím nemůžu stěžovat," bilancuje. To, zda v kádru prvního mužstva zapustí kořeny natrvalo, je teď i na něm. "Na trénincích se snažím, takže pokud bych byl nominovaný i na další zápasy, třeba jen jako náhradník, bude to skvělé," vyhlíží do budoucna.

Rodák z Boskovic už se každopádně v prvním týmu zabydlel. "Kolektiv je tu opravdu dobrý, hodně mladých hráčů, což by mělo být nadějným signálem pro budoucnost brněnského fotbalu," připomíná Kunc fakt, že Zbrojovka se mladými hráči jen hemží. Na soustředěních a zápasech bydlí Kunc s Danielem Přerovským, se kterým sdílí podobný osud - i Přerovský začínal sezonu v juniorce, ale nyní se pevně usazuje v "áčku".

Soustředění v Turecku pro Kunce bylo premiérové. "Samozřejmě jsem párkrát někde na menším soustředění byl, ale takhle u moře ještě ne," přitakává hráč, který má i další zajímavé zkušenosti - v létě byl například na testech v Nizozemí. "Tři týdny v cizím prostředí, kde nerozumíte místní řeči a komunikujete jen anglicky, to je také slušná škola," vzpomíná.

Přes svůj relativně nízký věk toho má Kunc dost za sebou i v mládežnických reprezentacích. "Asi nejraději vzpomínám na kvalifikaci s Izraelem, kde jsem vstřelil jediný gól našeho týmu. Jen škoda, že to tenkrát nedopadlo i výsledkově," loví z paměti kvalifikační prohru 1:2.

Zda přidá i další zápasy, to zatím neví. "Naposledy jsem hrál za devatenáctku, ale věřím, že když budu nastupovat v lize, nějaká pozvánka ještě přijde."