Talentovaný Záleský střádá reprezentační starty i čistá konta
B r n o - Volný čas? Talentovaný gólman David Záleský aktuálně neví, co to je. Vytížený je v klubu, jezdí na srazy mládežnických reprezentací a do toho mu začal školní rok.
Sám přiznává, že není úplně lehké rozvrhnout si čas. "Stíhám to hodně natěsno. Na školu mi moc času nezbývá, navíc když je člověk unavený třeba po reprezentačním srazu a dlouhé cestě, těžko se mu hledají další síly na učení," přiznává sedmnáctiletý student 3. ročníku.
Věkem by měl aktuálně spadat do staršího dorostu, figuruje ovšem na soupisce juniorky. "Někdy jsem z toho pořád překvapený, jak to šlo rychle. V juniorce je to rychlejší, důraznější, víc o komunikaci. Ale je tu dobrá parta, z loňského staršího dorostu nás přešlo víc a dobře nás přijali. Rozumíme si, ti zkušenější mi hodně pomáhají," pochvaluje si talentovaný gólman.
V juniorce Záleský zatím odchytal dvě utkání, ve starším dorostu jedno - neinkasoval ani gól. "Sám nevím, kolik zápasů ještě kde odchytám, záleží to na trenérech i na tom, jestli zrovna nebudu někde s národním mužstvem," prozradil. Aby toho nebylo málo, právě za národní tým do 18 let chytal dvě ze tří utkání na Memoriálu V. Ježka.
Reprezentace obě utkání vyhrála a skončila třetí, Záleský inkasoval pouze jednou. "A to byl ještě hodně smolný gól. Dostal jsem malou domů, ale byla moc krátká a soupeř u míče byl dřív. Samozřejmě mi to vadilo, na druhou stranu bez chyb by nebyly góly a bez gólů by nebyl fotbal," přemýšlí nad jediným gólem, který zatím letos v soutěžních zápasech inkasoval.
Bylo to od Maďarů v utkání, které Záleský a spol. vyhráli 4:1. V boji o bronz zdolali 2:0 Slováky, podlehli jen Spojeným státům - a to Záleský zrovna nechytal. "Američané byli hodně silní, možná nejsilnější na turnaji. Ve druhé skupině vypadali hodně dobře Japonci. Mne těší, že jsem dostal šanci a týmu se dařilo, vážím si každé možnosti reprezentovat," vrací se ještě k turnaji.
Mám zbrojovácké srdíčko
O Davidově rychlém kariérním postupu už řeč byla. Jaké jsou jeho další cíle? "Budu pochopitelně rád, když to bude pokračovat. Mám zbrojovácké srdíčko, určitě bych jednou rád chytal za Brno ligu. Na druhou stranu - proč to nepřiznat, kladu si i vyšší cíle, podle mého by bylo špatné je nemít," prozrazuje sympaticky, že jej lálají i další mety.
Jaké, to zatím prozradit nechtěl - soustředí se na postupné zdolávání cílů. Příkladem mu může sloužit Václav Hladký, který se přes mládež také prokousal až do prvního mužstva. "A není to jen o něm. Všude je dost příkladů, že to jde. Dokáží to gólmani, obránci, záložníci a útočníci, takže si říkám - proč bych to nemohl dokázat já, když se budu snažit?"
To vše se neobejde bez pomoci rodiny. "Podpora rodičů musí být, bez ní nedokážete nic. Hlavně taťka mi pomáhá na 110 procent, víc už to ani nejde," děkuje David Záleský mladší tatínkovi, který je shodou okolností hlavním pořadatelem na zápasech Zbrojovky.
