Růsek o své reprezentační premiéře: Minimálně bod jsme si zasloužili

B r n o - Ještě v sobotu si Tonda Růsek užíval po dlouhé době volný víkend a netušil, že o dva dny později z něj bude po dvanácti letech první Zbrojovák v reprezentaci. "

V sobotu byl Tonda na návštěvě, z té jej ovšem bleskově odvolal telefon. "Dojel jsem na stadion pro věci a pak hned do Olomouce na hotel. Tam přišel test na koronavirus a potom jsem čekal na pokoji na výsledky. Až pak byl na programu první mítink a zjistili jsme, kdo je vlastně v týmu," popisuje Růsek s úsměvem. "Osobně jsem znal jenom Tomáše Solila z Pardubic, to je stejný ročník. Ale za ty dva dny jsme vytvořili dobrou partu."

Času na přípravu bylo před utkáním zoufale málo. "Měli jsme jeden trénink a video. V den zápasu pak rozcvičení, kde jsme řešili standardky. Chtěli jsme soupeře zaskočit, být aktivní, to se povedlo. Je jen škoda, že se nám nepodařilo vyrovnat, minimálně bod by byl zasloužený a klukům z reprezentace, kteří tam nemohli být, bychom tím pomohli," mrzelo Růska. Zadostiučiněním celému týmu mohlo být už jen to, jak zoufale někdy Skotové náskok bránili. "Asi moc nevěděli, co od nás čekat, byli jsme pro ně nečitelní."

Sám Růsek měl vyrovnání na hlavě v 90. minutě, hlavou trefil tyč. "Je to škoda, chybělo možná pár centimetrů. Nedá se nic dělat. Trenér reagoval na průběh utkání, prohrávali jsme, takže jsem šel do hry jako druhý útočník. Šance jsme měli, bohužel jsme proměnili jen jednu," litoval jednadvacetiletý útočník, který při své šanci přeskočil mnohem zkušenějšího obránce Liverpoolu Robertsona. "V tu chvíli jsem ale nevnímal, kdo je z jakého klubu."

Utkání tedy skončilo prohrou, což Tondovi trochu kalilo dojem z prvního startu. "Ale pořád je to první zápas v národním týmu a největší zážitek v kariéře. I když samozřejmě vím, že to celé přišlo jen díky souběhu okolností a zvláštní situaci, že mi zkrátka nahrálo štěstí. Kaňkou taky je, že na zápase nemohli být lidi, ti by nás určitě k bodu dohnali. Budu na to ale určitě vzpomínat dlouho," má jasno Růsek.

Den po své reprezentační premiéře už se hlásil v Brně na tréninku. "Hrál jsem deset minut, takže s tím nebyl problém. Ješt po utkání jsem jel domů, takže po této stránce celá ta akce nijak náročná nebyla. Kluci mi gratulovali, na druhou stranu už mi taky počítají sazbu. V sazebníku to snad ani není, tak jsem zvědavý, co mi nachystají," směje se. "Dát v poslední minutě gól, asi bych se nedoplatil."