Marod Mezlík: Mužstvo je ve velké pohodě, tím víc absence mrzí

B r n o - Pro fotbalistu neexistuje mnoho horších situací, než sledovat zápas svého týmu z tribuny a být zbaven možnosti pomoci spoluhráčům. To v současné době prožívá Pavel Mezlík.

Jeden z nejzkušenějších brněnských hráčů se v prvním přípravném utkání zranil a od té doby nehrál. "Vůbec nevím, proč tam tehdy stoper tak šel, bylo to zbytečné a nesmyslné. Dost těžce to snáším, je to peklo, i když vím, že tohle potká každého fotbalistu," ulevuje si.

Absence v utkání se Spartou mrzí o to více, že Pavel patřil na jaře k nejlepším hráčům. "Proti silným týmům se asi dovedu nachystat, i mužstvu se dařilo. Ani teď to nebylo špatné, řekl bych, že výsledek je trochu krutý. Soupeř nebyl úplně v pohodě a mohli jsme jej i porazit," je přesvědčen Mezlík. Souhlasí s tím, že oproti jarnímu zápasu mužstvu možná chyběl nějaký ten povedený odraz míče. "Šancí zase tolik nebylo, a to na obou stranách," porovnává.

Divácká kulisa na utkání byla hodně bouřlivá, počet fanoušků se blížil rekordům stadionu Srbská z roku 2003. Proti Žižkovu a Baníku tehdy hrál i Mezlík. "Už je to hodně dávno, takže nedokážu srovnat, jak moc se od té doby změnilo fandění. Je ale dobře, že ta čísla stoupají, lidi dokáží hru strhnout. A věřím, že je letos máme čím nalákat, tým je zkušenější, zdravý," doufá Mezlík, že návštěvy zůstanou vysoké i nadále.

Ve zmíněné sezoně se Zbrojovka probíjela i pohárem Intertoto. "Na to se novináři často ptají a já na to vzpomínám rád. Bylo mi tehdy dvacet, nádherné léto. Villareal, se kterým jsme hráli vyrovnanou partii, se pak dostal až do semifinále poháru UEFA. Do letního Intertota jste se mohli dostat třeba i ze sedmé příčky, pro týmy, které nehrály pravidelně Evropu, to byla skvělá a cenná zkušenost a kvitovali to i fanoušci," vzpomíná Mezlík na již zaniklou letní soutěž.

Co se aktuálního zdravotního stavu týče, je Mezlík mírně optimistický. "Už mohu trénovat, dělám to, co mi doktor dovolí. Posilovna, kolo. Nechci spekulovat, jestli to potrvá den, týden nebo dva. Už tak jsem mimo hru dost dlouho a nechci nic zakřiknout. Těším se, až slezu z tribuny a budu se zase rvát o místo," vyhlíží Mezlík návrat do sestavy. "Mužstvo je v takové euforii, tím víc mrzí, že nemůžu přispět, protože v takové náladě je hraní ještě radostnější," zakončuje.