Kotula: Doufám, že na Sokolov doma navážeme

B r n o – Jedním z hráčů, kteří si v Sokolově odbyli letošní premiéru, byl i Juraj Kotula. Slovenský obránce se do sestavy dostal po třech měsícícha svým výkonem přispěl k výhře i čistému kontu. Nyní i se svými spoluhráči vyhlíží domácí konfrontaci s Ústím nad Labem.

„Nečeká nás nic jednoduchého, to víme. Ústí má šikovné hráče, hrajeme ale doma a věřím, že s podporou fanoušků uspějeme a zápas zvládneme. Liga není jednoduchá a do každého utkání musíme jít na 120 procent, dát do něj srdce i radost, soustředit se hlavně na sebe. Fotbal je fotbal a jako takový je nevyzpytatelný, ale je v našich silách, abychom vítězili,“ věří Kotula.

Po výhře v Sokolově z týmu opadla část napětí, nikdo v kabině ale nehodlá podlehnout uspokojení. „Každý den jedeme dál, byl to jen jeden krok. Nikdo nemůže polevit, všichni v týmu bojujeme o svou šanci, každý post je zdvojený,“ uvědomuje si Kotula, který se v základní sestavě objevil od svého příchodu potřetí. „Už přes týden, když se připravujeme na zápas a nacvičujeme různé situace, to vypadalo, že bych mohl hrát. Jsem za to rád a doufám, že trenérovi důvěru splatím.“

O jednu splátku se ostatně Kotula postaral už v Sokolově, kdy deset minut před koncem první půle odzbrojil na poslední chvíli v čisté gólové šanci Červenku. „Musím upřímně říct, že ten zákrok byl částečně se štěstím. Viděl jsem, že se v tu chvíli už nedá nic jiného dělat, a jsem rád, že to dopadlo takhle a míč mě trefil. Pokud takovým zákrokem pomůžu týmu, pomůžu tím samozřejmě i sobě a svému sebevědomí,“ vzpomíná pravý bek na inkriminovaný moment.

Zbrojovka nakonec v Sokolově urvala výhru. „Museli jsme si na góly počkat, ale byli jsme trpěliví a nakonec je opravdu dali. Hrál jsem po delší době, takže jsem byl ze začátku trošku nervózní, ale postupně to opadlo. Jsem rád, že jsme zápas zvládli a máme tři body. Doufám, že na to navážeme doma. Můj úkol, pokud nastoupím, bude stále stejný. Podřídit hru týmu a zápas odmakat s čistou hlavou.“

Mimo fotbal už se Kotula stihl i seznámit s Brnem. „Adaptoval jsem se dobře, už poznám všechna zákoutí města, s manželkou jsme jej prošli a cítíme se tu spokojeně. Bydlíme deset minut od stadionu a nic nám nechybí,“ usmívá se.