Hráči Zbrojovky si zacvičili v brněnském Jetsaam Gymu
B r n o - Ačkoliv by se mohlo zdát, že první část letošní sezony pro hráče Zbrojovky skončila již utkáním proti Vlašimi, není tomu tak. Místo volna hráči polykají tréninkové dávky, které se snaží realizační tým zpestřit nezvyklými aktivitami a doplňkovými sporty. Z této kategorie byla i návštěva brněnského Jetsaam Gymu, kde působí i známý český bojovník Jiří Procházka.
Celý trénink probíhal pod dohledem zkušeného kouče Martina Karaivanova, který si pro hráče nachystal ochutnávku z tréninku svých svěřenců. „Byl to takový středně těžký trénink. Jsou ještě i těžší tréninky, kde je ještě více kardio věcí a takových těch věcí na chytrost a zkušenost.“ Výkon brněnského týmu, pak pro něj byl příjemným překvapením "Upřímně, čekal jsem od nich míň, ale odmakali to dobře. Oni jsou zvyklí na trochu jiné zatížení. Jeli jsme kratší silovější intervaly, ale zhostili se toho na výbornou" zhodnotil výkony fotbalistů.
Ze všech účastníků tréninku se pak do paměti trenéra zapsal především Pavel Halouska. „Pavlovi to šlo poměrně dobře, měl to docela zmáknutý,“ pochválil výkon brněnského gólmana. „Dnes mě to bavilo. Je to zpestření a úplně něco jiného, jiný pohyb. Byl to fakt záhul, takže super,“ byl spokojený Halouska. „Dřív jsem chodil v přípravě právě tady na tu koordinaci, abych nemusel tolik běhat, protože to moc nemusím. Tak jsem si chodil zatrénovat thajský box. Nějaké základy tak mám,“ objasňoval, kde se v něm objevil talent pro bojové sporty. Lehký úkol tak nečekal především jeho sparingpartnera Jakuba Šurala. „Šury se snažil, ale bylo to od něj málo. Měl by na tom ještě pořádně zapracovat,“ dobíral si týmového kolegu, který od něj nedostal rozhodně nic zadarmo.
V tělocvičně se cítil jako doma i trenér Pavel Šustr, který cítil, že by podobná zkušenost mohla být pro Zbrojováky přínosem. "Já sem chodím pravidelně, takže vím, co ty tréninky obnáší. Chtěl jsem klukům ukázat, že jsou sporty, které jsou fyzicky daleko náročnější v oblasti dynamiky, maximální síly a podobných věcí," objasnil, v čem vidí hlavní přínos podobných akcí pro své svěřence. "Samozřejmě je tam i fyzický kontakt, což jsem hráčům chtěl ukázat a začínám uvažovat, že tyto tréninky zařadíme do standardního tréninkového procesu. Protože tady si hráči uvědomí, že naše tréninky jsou sice náročné, ale tady je to ještě o kousek dál. O kousek dál v tom, že když chce člověk vypnout, tak nemůže, protože když vypne, tak dostane ránu. A to je oproti fotbalovému tréninku daleko lepší," naznačil kouč, že se s ním na žíněnce mezi boxovacími pytli možná hráči nesetkali naposledy.
