Byl jsem hlavně rád, že můžu nastoupit, popisuje zápasovou premiéru Glaser

Dobrá zpráva pro fanoušky - Petr Glaser, který se pár dní před začátkem ligy na tréninku smolně zranil, už naskočil ke svému prvnímu utkání v dresu Zbrojovky. V pondělí odehrál celých 90 minut za juniorku v Hradci Králové.

Výsledkově se nejednalo o úspěšnou premiéru, Brno prohrálo 0:1. "Já jsem ale v první řadě rád, že jsem vůbec mohl hrát. Ta přestávka byla dlouhá," říká záložník, který si ještě před prvním zápasem na Slovácku zlomil na tréninku horní čelist a lícní kost.

Zápas samotný zhodnotil velice stručně: "Prohráli jsme si to sami. Nevyužili jsme řadu šancí v první půli, pak po chybě přišla penalta a v závěru už to byla trochu křeč a hra do plných."

Utkání odehrál v obličejové masce. Jak ho při hře limitovala? "Videt je v tom dobře, je to spíše o zvyku. S maskou i trénuji v týdnu, zvyknout si na to musím, protože podle doktora ji ještě nějakou dobu budu nosit, dva až tři týdny," popisuje třiadvacetiletý středopolař.

Chvilky těsně po zranění asi nebyly nejpříjemnější. "Čtrnáct dní jsem nemohl dělat vůbec nic, to bylo ubíjející. Pak jsem mohl začít lehce běhat, zkoušet, co se mnou udělá pohyb, otřesy," popisuje Glaser dlouhou rekonvalescenci.

Štěstí v neštěstí měl v tom, že mu charakter zranění umožňoval normálně jíst, což je někdy u podobných úrazů problém. "Jen jsem musel kousat na jedné straně, ale jinak jsem nijak limitovaný nebyl," přibližuje odchovanec Blšan.

Pro něj to v dosavadní kariéře bylo zatím nejkomplikovanější zranění. "Poslední rok je nějaký divoký. Před třemi měsíci mi operovali slepé střevo, pak jsem absolvoval celou přípravu a dva dny před prvním zápasem přišlo tohle," mrzí záložníka, který měl nakročeno do základní sestavy, ale fotbalový osud mu nakonec začátek sezony narýsoval jinak.